|
|
Efekt podpory výskytu přirozených predátorů škůdců na zdraví a vitalitu ovocných dřevin
Bernatová, Martina
Predátoři (bezobratlí i obratlovci) mohou působit pozitivně nebo negativně na vitalitu a fyziologické procesy dřevin. Nicméně vzájemný efekt a interakce několika různých skupin predátorů a jejich ovlivnění různými habitatovými manipulacemi není zatím příliš známý. Z tohoto důvodu bylo cílem mé práce zjistit, jak se biologická ochrana, tedy manipulace pro podporu bezobratlých predátorů, a naopak vyloučení hmyzožravých predátorů z řad obratlovců (ptáci, netopýři), či kombinace těchto dvou manipulací, projeví na vitalitě a zdravotním stavu ovocných dřevin, konkrétně hrušní. Experiment probíhal v ekologických hrušňových sadech na území Zlínského a Jihomoravského kraje. V každém sadě (n = 4) bylo vybráno 16 stromů, které byly rozděleny do skupin po 4 stromech lišících se dle typu manipulace: a) instalace kartonových pásů pro podporu bezobratlých predátorů, b) konstrukce se sítí pro vyloučení přístupu ptáků a netopýrů, c) kombinace kartonových pásů a konstrukce se sítí, d) kontrolní strom. Experiment byl zahájen na podzim 2021 umístěním kartonových pásů a v předjaří 2022 umístěním konstrukcí se sítěmi proti ptákům. Během sezóny (od května do září 2022) byly sbírány vzorky pro zjištění a porovnání biomasy listů a míry herbivorie, plody pro analýzu biomasy a poškození, a dále měřena efektivita fotosyntézy a obsah chlorofylu v listech a také index listové plochy. Výsledky celkově prokázaly signifikantní pozitivní vliv manipulací na vitalitu hrušní. Nejlepší vitalita (dle několika parametrů) byla zaznamenána u stromů s kombinací kartonových pásů a konstrukcí se sítí. Z výsledků vyplývá význam podpory přirozených predátorů škůdců (především pavouci). Naopak je patrné, že tyto interakce mohou být ovlivněny hmyzožravými ptáky (netopýry), kteří mají pravděpodobně výrazný predační vliv na pavouky a tím mohou kaskádovitě ovlivnit vitalitu ovocných dřevin.
|
|
| |
|
|
Vliv moření sadby pomocí entomopatogenní a mykoparazitické houby na výnos a kvalitu hlíz brambor
SOBOLÍK, Martin
Kvalitní sadba hraje důležitou roli při pěstování brambor. K výsadbě by se měla používat výhradně uznaná a certifikovaná sadba brambor. Důležitým parametrem je tedy zdravotní stav sadby. V bakalářské práci byl sledován vliv moření sadby pomocí entomopatogenní houby Metarhizium brunneum a mykoparazitické houby Trichoderma virens na výnosotvorné parametry a zdravotní stav porostu a následně sklizených hlíz. Oba užitečné druhy hub M. brunneum a T. virens měly pozitivní efekt na růst a vývoj lilku brambor. Mykoparazitická houba T. virens pozitivně ovlivnila zejména růstové parametry u rostlin. Rostliny z ošetřené sadby houbou M. brunneum vytvořily větší a těžší hlízy ve srovnání s neošetřenou variantou a variantou T. virens. V průběhu vegetace byl v porostu varianty M. brunneum zaznamenán statisticky nejmenší počet larev a dospělců mandelinky bramborové. Ze získaných dat bylo zjištěno, že nejvyššího skutečného výnosu bylo dosaženo u varianty T. virens a teoretického výnosu u varianty M. brunneum. Z výsledků BP vyplývá, že biologické metody ochrany rostliny ve formě moření sadby pomocí užitečných druhů hub lze využít jako program integrované ochrany brambor.
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti mšicím
BOŠKA, David
Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vývoje různých kmenů entomopatogenní houby v různých podmínkách prostředí
ŠEBEK, Jaroslav
Entomopatogenní houba Beauveria bassiana je polyfágní druh houby, který napadá více jak 700 druhů hostitelů. Tento druh houby patří mezi nejprozkoumanější a nejběžněji se vyskytující zástupce entomopatogenních hub. V zahraničí je registrována řada biopreparátů formulovaných na bázi konidií nebo blastospor B. bassiana. Biopreparáty na bázi B. bassiana jsou využívány v ochraně proti různým škůdcům polních plodin, v ochraně rychlené zeleniny a okrasných květin i v ochraně lesních porostů proti některým druhům škůdců. Bakalářské práce se zaměřuje na základní "in vitro" parametry vybraných kmenů entomopatogenní houby B. bassiana z různých geografických oblastí. Byl hodnocen vliv teploty na klíčivost spor vybraných kmenů entomopatogenní houby B. bassiana. Dále byl porovnán růst a vývoj kmenů houby B. bassiana (radiální růst). Poslední část je zaměřena na porovnání výtěžnosti spor kmenů entomopatogenní houby B. bassiana na standardním živném médiu a přirozeném substrátu.
|
|
|
Hodnocení kvalitativních a kvantitativních parametrů houby Beauveria bassiana v souvislosti s produkční teplotou inokula
RYBAROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na kmen GHA entomopatogenní houby Beauveria bassiana, který je obsažen v komerčním biopreparátu Botanigard. Botanigard je přípravek, který se používá v biologické ochraně rostlin v mnoha zemích světa v boji proti širokému spektru škůdců různých druhů rostlin. V této bakalářské práci jsou testovány ,,in vitro" (radiální růst, výtěžnost spor) a ,,in vivo" parametry (virulence) kmene GHA houby Beauveria bassiana a to při různých teplotách za použití různých živných médiích. Nejoptimálnější teplota pro radiální růst kmene GHA byla 25 °C, a to na médiích s poměrem dusíku a uhlíku 20:20. Kmen GHA vyprodukoval největší množství konidií ve 25 °C na médiu, kdy byl dusík a uhlík v poměru 20:40. Naopak, nejmenší produkce konidií byla dosažena na půdě PDA a s poměrem dusíku a uhlíku 5:10. Teplota 25 °C byla nejoptimálnější i pro průběh infekce na larvách potemníka moučného (Tenebrio molitor). Část práce se zabývá i porovnáním výtěžnosti blastospor kmene GHA s jinými kmeny Beauveria bassiana odizolovanými z různých geografických oblastí. Nejvyšší výtěžnost blastospor měl argentinský kmen na médiu MEB.
|
|
|
Možnosti využití vybraných druhů entomopatogenních hub v biologické ochraně rostlin proti modelovým druhům škůdců hospodářských plodin
KONOPICKÁ, Jana
Dizertační práce je zaměřená na problematiku entomopatogenních hub, které se mohou využívat v biologické ochraně rostlin. Dizertační práce je sestavena ze dvou hlavních částí: 1) podrobné literární rešerše a 2) pěti podkapitol experimentální části a výsledků, které obsahují originální publikace s výsledky vlastní výzkumné práce. První studie byla zaměřena na izolaci a identifikaci nových kmenů entomopatogenních hub z půdních vzorků z České republiky a Izraele a zkoumala se také účinnost proti roztoči Rhizoglyphus robini. Celkem bylo z půdních vzorků z obou zemí vyizolováno 5 rodů entomopatogenních hub (Metarhizium sp., Beauveria sp., Isaria sp., Lecanicilium sp. a Purpureocillium sp.). Nejfrekventovanější byl rod Metarhizium sp. a to zejména na lokalitách v České republice. Nejvyšší účinnost proti roztoči Rhizoglyphus robini byla zjištěna u kmenů Metarhizium anisopliae izolovaných z půdních vzorků z České republiky a u kmene Metarhizium indigoticum z Izraele. Mortalita po 4. dnech biotestu byla téměř 100 %. Druhá studie se zabývala účinností entomopatogenní houby Isaria fumosorosea CCM 8367 proti zavíječi zimostrázovému (Cydalima perspectalis). Houbová infekce byla pozorována většinou u kukel. Nicméně mortalita nepřesáhla 60 %, což naznačuje velmi nízkou citlivost zavíječe zimostrázového k houbě Isaria fumosorosea CCM 8367. Ve třetí podkapitole se řešila problematika závažného škůdce brambor mandelinky bramborové. Nejprve byly provedeny laboratorní experimenty, kde se vybral virulentní kmen Beauveria bassiana BBA 08 proti tomuto škůdci, který byl následně použit v dalších experimentech. Tento kmen byl testován proti dospělcům mandelinky bramborové v květináčových pokusech a polních podmínkách. Houba byla aplikována samostatně a v kombinaci s entomopatogenními hlísticemi. Ve všech experimentech houba snížila počty dospělců mandelinky bramborové, v terénní aplikaci až o 30 % v porovnání s kontrolou. Čtvrtá studie se věnovala záměrnému obohacení půdního výsevního substrátu entomopatogenní houbou Isaria fumosorosea CCM 8367 pro zvýšení supresivity. Výsledky ukázaly, že při 20 °C houba úspěšně kolonizovala půdní substrát a přetrvávala v něm více jak 6 měsíců i když se průměrná koncentrace mírně snížila z 5,89×104 na 2,76×104 spor na mililitr substrátu během experimentu. Poslední studie testovala efektivitu přenosu entomopatogenní houby Isaria fumosorosea CCM 8367 pomocí entomopatogenních hlístic druhu Steinernema feltiae a Heterorhabditis bacteriophora. Výsledky naší studie poprvé ukázaly, že šíření konidií i blastospor Isaria fumosorosea je významně posíleno přítomností entomopatogenních hlístic.
|
|
|
Využití entomopatogenních hub v biologické ochraně proti molici bavlníkové \kur{Bemisia tabaci}
ŘEHOŘOVÁ, Markéta
Práce se zaměřuje na zjišťování účinnosti vybraných druhů a kmenů entomopatogenních hub na synchronizovanou populaci molice bavlníkové (Bemisia tabaci) za optimálních i suboptimálních podmínek. V pokusech byly použity následující druhy entomopatogenních hub: Aschersonia aleyrodis, Lecanicillium lecanii (dříve Verticillium lecanii), Isaria fumosorosea (dříve Paecilomyces fumosoroseus) a Bauveria bassiana. U výše uvedených hub byla zjišťována mortalita v populaci po 7, 14 a 21 dnech. Pokusy byly prováděny za stejných podmínek (teplota, vlhkost) tak, aby jednotlivé výsledky mohly být navzájem porovnávány. U Isaria fumosorosea byl založen pokus i v suboptimálních podmínkách, díky čemuž bylo možné srovnat účinnost této významné houby jak v podmínkách optimálních (relativní vzdušná vlhkost 95-100 %, teplota 25{$\pm$}1°C), tak i suboptimálních (relativní vzdušná vlhkost pod 75 %, teplota 25{$\pm$}1°C). Větší pozornost byla také věnována A. aleyroides, jedné z nejvýznamnějších hub, jež je důležitým článkem v boji proti molicím (Aleyrodidae).
|
|
|
Dopad herbivorů na populační dynamiku rostlin: Význam pro biologickou kontrolu zavlečených rostlin
Šulcová, Hana ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Herbivorie je jedním z nejdůležitějších vztahů rostlin a živočichů. Herbivoři ovlivňují populace rostlin nejen přímo pastvou, ale i třeba sešlapem a vytvářením disturbancí v porostu. Mají také velký potenciál ovlivňovat populační dynamiku jednotlivých druhů rostlin. Cílem této práce je zhodnotit vliv herbivorů na populační dynamiku rostlin a interpretovat jej ve vztahu k biologické kontrole zavlečených rostlin. Při zhodnocování vlivu herbivorů je potřeba brát v potaz i skutečnost, že hebrivoři neovlivňují pouze rostliny, ale také působí na sebe navzájem, ať už přímou kompeticí či nepřímou. Při biologické kontrole proto nemusí být vhodné používat více druhů herbivorů k potlačení nepůvodního druhu. Míra vlivu herbivorů na populační dynamiku rostlin je také závislá na celkových podmínkách ve společenstvu. Málo disturbovaná stanoviště s vysokou mírou kompetice dávají vyšší šanci na úspěch biologické kontroly, protože tamní podmínky usnadňují kompetiční vyloučení cílového druhu. Velkou roli při biologické kontrole mají odlišné životní strategie rostlin, zejména délka života a vytrvalost semenné banky. Monokarpické druhy s přechodnou semennou bankou lze poměrně úspěšně redukovat konzumací semen, případně květů. Oproti tomu u vytrvalých polykarpických druhů je nezbytné redukovat přímo ustavené jedince. V takových...
|
host ::
RSS.